Milujeme naši přírodu. Rozplýváme se nad krásou a vůní českých květin. A protože
je nám líto květin nadopovaných chemikáliemi a dovážených z daleka kamiony, rozhodli jsme se udělat krok zpět k přirozenosti. Vážeme aaranžujete tedy výhradě z květin, které nám na naší velké zahradě vypěstuje našenejmilejší máma Iva nebo z těch, které nám zrovna kvetou na loukách a v lesích.

Protože mezi svými spolupracovníky máme dvě zapálené botaničky a milovnice
bylinek, můžete se spolehnout, že jsme neočesali celou skupinku chráněných květin

či neostříhali celý keř tak, aby už neměl šanci dál žít.

Ke květinám a přírodě přistupujeme s vděkem a láskou, trháme je vždy s mírou a

citem. Tak, aby vše mohlo pokračovat ve svém růstu.

Věneček z květin symbolizoval dívčí čistotu a jeho věnování chlapci znamenalo,

semu fyzicky odevzdat. (nebo také jablko) Náklonnost také byla sdělována uvitím
věnečku z rozmarýnu (zároveň symbol věrnosti), levandule, hřebíčku, bazalky, barvínku.

Říká se, že když si o letní noci položí mladá žena pod polštář větvičku třezalky, zjeví
se jí ve snu, kdo bude jejím milým. Bylinná kouzla ale pokračují i u oltáře. Dříve si
ženy do svatebních věnečků vplétaly kouzelné byliny a květiny. Nejoblíbenější byl
rozmarýn, který je zasvěcen bohyni lásky - Afroditě. Pro ochrannou moc se vkládal

nevěstě do bot pelyněk a routa.

Na podzim se dají uplést kouzelné věnce i ze suchých kapradin, borůvčí, břečťanu a skalníku.